Květen 2012

Krysař III.

26. května 2012 v 21:01 | Vězeň číslo 1302 |  Smrtka (a jiné příšery)
Mojí drazí boubelatí..xDD jsem tu s dalším dílkem a myslím, že snad posledním z nudných :) Mohli jste si všimnout, že je to psáno jak v Ich tak v Er formě, nyní se to omezí už jen na Ich formu jak doufám a konečně se tam pak začne něco dít :), ale věřte, tohle bylo nutné..xDD
Tahle kapitolka je od těch předchozích trošilililililinku delší :) tak si prosím nestěžujte..xDD Já vím, že vás tím mučím, ale aspoň to tu je prozatím kadý den no ne? :D musíme myslet pozitivně..xDD
Takže si to užijte..xDD
Chtěla bych tuto část věnovat svojí Scars-chan - moje múzička..xDD vždyť ty víš..xDD Pak Yumiko...xDD Ty víš taky proč, protože mě děsně štveš, ale já tě žeru..xDD A taky Profesorovi- jsem totiž moc ráda, že i když to třeba není slohově nebo gramaticky všechno dobře, jsem ráda že se snad aspoň líbí ten námět..xDD
Moc vám všem děkuji za komenty..xDD Saki-san a Luczaida..xDD vy jste další moje opora, aby každý den ten další díl napsala, moc děkuji :)


Krysař II.

25. května 2012 v 21:46 | Vězeň číslo 1302 |  Smrtka (a jiné příšery)
Moji drazí, přináším vám další kapitolu Krysaře, myslím, že je to až k neuvěření, na mé poměry, nemyslíte?..xDD Ale musím psát, dokud je to čerstvé a dokud mám čas, takže doufám, že se vám to bude líbit, všem, kteří zanechali komentář moc děkuji :) Je to pro mě velká opora, tak si další díl užijte..xDD
Myslím, že víc slov k tomu ani nepotřebuji..xDD


Krysař I.

24. května 2012 v 21:40 | Vězeň číslo 1302 |  Smrtka (a jiné příšery)
Yo, drazí spoluvězni a milovaná Elito :)..xDD Dnes se mi podařilo přečíst celého Krysaře od Dyka a jelikož se na tuhle svoji povídku chystám už dlouho, tak dnes jsem pro vás sesmolila první díl Krysaře a návaznost na tento cyklus, myslím, že všichni tu návaznost poznají, kdo ho četli a pokud ne, styďte se MUHAHA..xDD
Myslím, že k povídce není co dodávat, snad jen hlavní pár je Krysař/??? Nechte se překvapit..xDD já vím, moc jsem vám nepomohla..xDD Bude to rozhodně aspoň shonen-ai, když ne YAOI :)
A první díl této další série a myslím, že i poslední série tohoto cyklu, chci věnovat svojí milované spoluvězeňkyni Yumiko, za to že sis se mnou tenhle blog založila bobe :), Potom taky Lorry, protože víš, že z tvých povídek se mi vaří krev v žilách, a taky ji chci věnovat svojí milované Scars-chan, myslím, zlato, že tohle ani nepotřebuje komentář, ty sama jsi dost dobrý důvod a je to proto, že jsi prostě mojaaaa..xDD
Okeey, konec okecávání, užijte si první díl a za komenty budu opravdu vděčná, jako vždy :)

Zápis nových spoluvězňů..

23. května 2012 v 19:57 | Yumiko


Takže pokud jste dost odvážní a jste si jisti, že přežijete veškerý obsah těchto stránek bez ztráty své osobnosti vyplňte následující body! Ano, je to únavné, nudné, téměř zbytečné ale... stejně vás to čeká! Muhuhuhuhu...

1) Vaše identifikační číslo! (nebo jméno, přezdívku..řikejte tomu jak chcete^^)
2) Adresa Vaší dosavadní cely! (Blogu, stránek.. chápeme se?^^)
3) Dotazy? Připomínky? Návrhy? (A rozmyslete si co řeknete! xD)

Vítejte, přívrženci zla >:D

22. května 2012 v 18:31 | Vězeň číslo 1302 & Yumiko |  Zápisy vězňů
Vězeň číslo 1302 a vězeň Yumiko poslušné hlásí svůj nástup. My, jakožto vedoucí mozky této nápravné stanice pro vás máme jedno oznámení, vítejte, Již neuniknete. "MUHAHAHAHAHA" :>
Toto je věznice, ze které se vám již nikdy nebude chtít odejít, kde se budou nacházet ty nejhrůznější obrázky, které vás nenechají chladnými *všichni víme, co je tím myšleno.. xDD*, povídky, u kterých budete slintat tak moc, až Vás za to zavřou na samotku. A nemyslete si, že samotka je nějaká výhra osobního prostoru a soukromí! NE! Zde se podrobíte, krutému mučení o jehož průběhu znají detaily pouze takový "psychoúchylové" jako jsme my! ^^

U této stránky není dovoleno jíst ani pít, protože stížnosti ohledně rozbití vašich počítačů nepadají na naši hlavu, musíte si stěžovat výrobcům, že vám je neudělaly vodo a slinotěsné..xDD

Pokud někomu snad VADÍ obsah těchto stránek máte tři možnosti:
1) Ihned opusťte tyto prostory, dokud vám slouží rozum, bez legrace! *pekelně vážnej výraz*
2) Zůstanete a překousnete to, co nechcete vidět… nejméně pravděpodobná možnost.
3) A nakonec, zůstanete a vyjádříte svůj názor, za který vám zablokujeme přístup do těchto prostorů a upravíme fasádu, poněvadž bezpáteřního imbecila s jednou mozkovou buňkou co není schopen si přečíst upozornění, opravdu tolerovat nebudeme!

Toť vše vážení, pokud jste se dostaly, až na konec tohoto článku gratulujeme, zjevně na to máte koule doufáme, že se vám vaše cela bude líbit, žádnej luxus nečekejte! Muhuhuhu..

Pírko

21. května 2012 v 19:30 | Vězeň číslo 1302
Jeho život nebyl nic růžového, byl gay. Ne že by tohle samo o sobě nějak vadilo, bylo mu jedno, že je na stejné pohlaví, v dnešní době je to přeci normální. Horší bylo, co se stalo asi tak před devíti lety.
Udělal to vlastně jen kvůli rodině, kvůli tomu, aby nijak nepošpinil jejich jméno. Vzal si nedobrovolně ženu, kterou mu určili, zplodil s ní dvě děti. Bylo mu to tak odporné, cítil se tak špinavý, že musel zapřít sám sebe, ale jeho rodina by jej stejně nepřijala, kdyby jim řekl čím je.
Po třech letech se své tehdejší manželce ke všemu přiznal. Bylo až neuvěřitelné, že to vzala s takovým klidem, v tu chvíli byl rád, že ji má, řekla mu, že nějak to spolu udělají, že to bude vypadat, že už spolu nevydrží přes věčné hádání.

Nespravedlnost

21. května 2012 v 19:29 | Vězeň číslo 1302
Svět, už jen to slovo mě opravdu děsí, svět je nevypočitatelný, naše osudy, který si každý můžeme řídit podle svého. Nevím, připadám si tu, jako někdo, kdo by tu vůbec být neměl, někdy si říkám, proč tu vlastně jsem. Všichni hledí jen na sebe, hledí na to jací jsou chudáci. Nechápu je, proč to dělají, proč se nepodívají na ostatní, proč jim nepomohou v jejich trápení, proč nikdo mně v mém trápení nepomůže, je to tak složité. Nikdo mě nevidí jako normálního člověka, všichni mě mají za zrůdu, která bez mrknutí oka může zabít všechny a ani se přitom nezapotí. Jsou tak malicherní, já takový nebyl ani takový být nechci. Mám rád všechny lidi, kteří na této planetě kdy žili, ať jsou jacíkoliv, protože kdyby tu nebyli, já bych tu taky nebyl, to nikdo z nás, chovám k nim úctu, ale oni vypadají, jako by na to už zapomněli.

Panda

21. května 2012 v 19:28 | Vězeň číslo 1302
Otřel si zpocené čelo a dál táhl ten velký balík prvotřídního kravího masa pro zvířata. Miluje tuhle práci, i když se u ní hodně nadře. Je to pro něj úžasné pracovat se zvířaty v zoo. A doposud to všechny ošetřovatele fascinuje, že když přijde k nim do výběhu, uklidní se a některé se s ním dokonce i mazlí. Obzvlášť lední medvědi a grizliho mláďata také. On sám to taky nechápe proč, ale zvířata miluje a nebojí se jich. Však oni jeho také ne.
Jen jednou by ale chtěl vidět pandu. Ve svém životě k tomu neměl možnost, ale kdyby se naskytla příležitost, tuhle práci by klidě opustil pro jednu pandu. Sice žije ve Vietnamu a blízko jejich zoo je pandí útočiště, ale on tam nikdy nebyl.
Začne rozsekávat kusy masa od sebe a připravovat je co které jakému zvířeti.
Krmení se tady provádí třikrát a někdy i víckrát denně. A hlavně když tu jsou návštěvníci. Občas se mu poštěstí provést pár set návštěvníků krmením tuleňů nebo delfínů.

Pochopení

21. května 2012 v 19:27 | Vězeň číslo 1302
"Bráško, ale slíbil jsi mi, že mě naučíš tu novou techniku se shurikeny!" naštvaně se podíval na svého staršího bratra. Černovlasý mladík se smutné usmál a posunkem mu ukázal, ať jde k němu. Sasuke se k němu šťastně rozběhl, ale Itachi jej jen dloubnul do čela.
"Promiň Sasuke, ale zítra mám důležitou misi a musím se na ni připravit."
"Jsi lhář, bráško!" s těmi slovy se rozběhl a chtěl zkusit zopakovat Itachiho techniku.
"Sasuke…" zhrozil se Itachi, ale bylo to to jediné, co stihl udělat.

Náhlé vzplanutí

21. května 2012 v 19:26 | Vězeň číslo 1302
Proud tekoucí vody se rozléhal i do druhé místnosti, kde jsem na tebe nedočkavě čekal, až se osprchuješ a ukážeš se mi v celé své kráse. Už teď jsem byl vzrušený, když jsem věděl, že jsi nahý a po tvém dokonalém těle stékají kapičky vody.
Kolikrát jsme se spolu koupali? Ale teď…Nenechal jsi mě a já přitom byl tak chtivý se tě dotýkat. Nikdy jsme si nestanovili, kdo z nás bude nahoře a kdo dole, dělali jsme to podle toho, jak jsme chtěli a cítili. Asi proto, jsme spolu tak dlouho, vždycky se najde něco co mě nebo tebe překvapí. Navíc tvé ztřeštěné nápady jsou opravdu nevídané. Vždy jsem zvědavý, co vymyslíš příště.